Učení
Co je učení
Učení jsou veškeré behaviorální a mentální změny, které jsou důsledkem životních zkušeností. Tedy ne všechny změny jsou učení - jako například zrání (dorůstají tkáně). Učení jsou změny vznikající na základě interakce s okolím.
Jak učení probíhá
Učení probíhá:
- bezděčně - člověk se učí životem
- záměrně - chodíme do školy, vzdělávací proces
Některé reakce a vzorce se člověk učit nemusí, jedná se o reflexy a instinkty.
Druhy učení
Rozlišujeme tyto druhy učení (seřazeno od jednoduchých ke složitým):
- Habituace (přivykání) - útlum reakce na postupně "nedůležité" podněty. Opakem je senzitizace - nárůst vnímavosti na základě negativní zkušenosti (např. píchnutí vosy...)
- Imprintace (vtiskování) - probíhá v raných vývojových fázích. Příkladem jsou housata a jejich matka - pokud v určité vývojové fázi housete nahradí matku jiný "vhodný" živočišný druh, bude jej mládě považovat za matku. Jev poprvé pojmenoval a zkoumal rakouský zoolog Konrad Lorenz.
- Klasické podmiňování - Ivan Petrovič Pavlov - nepodmíněný podnět/reakce, podmíněný podnět/reakce (jídlo - slintání, světlo - slintání)
- Operantní (instrumentální) podmiňování - pozitivní či negativní důsledky určitého chování vedou ke změně pravděpodobnosti jeho dalšího výskytu (př.: Dítě zdraví - je pochváleno - zdraví více. Rychlá chůze na ledě - zlomená noha - příště chodím pomaleji.)
- Observační učení - učení nápodobou, pozorováním druhých (tzv. modelů), uplatňuje se zástupné zpevnění - vidím, že někdo je odměněn/potrestán a podle toho jednám.
- Učení vhledem - nahlédnutí problému a jeho pochopení (v roce 1917 německý psycholog Köhler testoval duševní schopnosti šimpanzů. Provedl slavný pokus, při kterém si šimpanz přistavil bednu a následně použil hůl, aby dosáhl na vysoko zavěšené banány)
