Buňka - stavba, funkce, organely, dělení. Základní typy tkání.

Buňka - je základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. Je to nejmenší útvar schopný samostatné existence a reprodukce. Buňka má vlastní genetický a proteosyntetický aparát, energetický metabolismus a je ohraničena membránou.

Rozlišujeme dva základní, různě vnitřně uspořádané a různě fylogeneticky pokročilé typy buněk – prokaryotické (baktérie a sinice) a eukaryotické (prvoci, houby, rostliny, živočichové). Živočišné buňky se vyznačují obrovskou tvarovou rozmanitostí, základní tvar volně žijící buňky je kulovitý, dále však rozlišujeme např. tvar eliptický, hvězdicovitý, vřetenovitý,...

Stavba (eukaryotické) buňky

  1. plazmatická membrána - odděluje buňku od okolí, umožňuje transport látek
  2. cytoplazma - vnitřní prostředí buňky, v němž probíhají biochemické pochody
  3. jádro (nucleus, karyon) - obsahuje chromatin složený z DNA (vláknitý útvar skládající se z chromozomů) a bazických bílkovin, má genetickou a metabolickou funkce
  4. jadérko - uloženo uvnitř jádra, tvořeno RNA a bílkovinami, produkuje rRNA
  5. endoplazmatické retikulum - systém navzájem propojených kanálků, syntetické centrum buňky, přeprava látek v buňce
  6. Golgiho komplex - ploché nádržky, kde probíhá postsyntetická úprava bílkovin (obdoba endoplazmatického retikulu)
  7. lyzozómy - kulovité váčky, obsahují trávicí enzymy (vnitrobuněčné trávení), vznikají odškrcováním od ER a GK
  8. mitochondrie - v buňce několik set, díky nim probíhá oxidace živin (aerobní metabolismus) - tj. zdroj energie
  9. vakuola - ukládání roztoků
  10. cytoskelet - vlákna prostupující cytoplazmu, zodpovědná za změnu tvaru a pohyb buňky
  11. centriol - vyskytuje se poblíž jádra, napomáhá dělení
  12. desmozóm - typ buněčného spoje (místo, kde se spojují jednotlivé buňky)
  13. buněčná stěna - pouze v rostlinných buňkách (obal)
  14. plastidy - pouze v rostlinných buňkách (fotosyntéza)

Člověk má v tělních buňkách 46 chromozomů (2 sady po 23 párech - od otce a matky - haploidní buňky) a 23 chromozomů v pohlavních buňkách (gametách - 1 sada - haploidní).

Organely

Organela je mikroskopický útvar uvnitř buňky se specifickou funkcí (obdoba živočišného orgánu). Nejde však o orgán v pravém slova smyslu, ten je tvořen tkáněmi (u živočichů) nebo pletivy (u rostlin) složenými z jednotlivých buněk. Organelou jsou např. mitochondrie.

Základní typy tkání

Tkání nazýváme soubory buněk stejného tvaru a funkce, přičemž rozlišujeme čtyři základní typy:

  1. epitelová (krycí) tkáň - buňky jsou u sebe těsně spojeny, jsou uspořádány v jedné nebo více vrstvách, tvoří povrch těla a některých vnitřních orgánů
  2. pojivová tkáň - buňky jsou od sebe odděleny mezibuněčnou hmotou, spojují či izolují orgány, vyplňují tělesný prostor; rozlišujeme vazivo, chrupavku, kost (výplňová a oporná pojiva) a tělní tekutiny (trofické pojivo)
  3. svalová tkáň - tvořena svalovými buňkami (myocyty), které obsahují stažitelná vlákna; rozlišujeme svalovou tkáň hladkou (vnitřní orgány), příčně pruhovanou (kosterní svaly, ovládáme vůlí) a srdeční
  4. nervová tkáň - tvořena nervovými (neurony) a gliovými buňkami (výživná, ochranná a oporná funkce), neurony přijímají podněty ze svého okolí a předávají informace jiným buňkám