Etapy psychického vývoje: pubescence, adolescence. Psychologická charakteristika těchto období, jejich význam pro další vývoj
Pubescence
Období pubescence (dospívání) začíná mezi 11. až 13. rokem a končí mezi 14. až 15 rokem života (délka období je velice
individuální, stejně jako průběh a intenzita). Pubescent si vytváří svou identitu, pomalu přepisuje status
"dítě" na status "dospělý". Současně dochází k pohlavnímu dospívání provokovanému hormonálními změnami
(tělesné změny, první menses a poluce, zájem o sexualitu, masturbace) a růstovému spurtu (ztráta koordinace
pohybů - období neohrabanosti).
Hormonální změny přinášejí i zvýšenou emoční labilitu, úzkosti, pocity ztráty jistoty a problémy se sebepřijetím
(někdo vyroste moc, někdo naopak vůbec, někomu se zvětší jen určité partie,...). Pubescent má pocit, že mu dospělí nerozumějí
(bývá k nim uzavřenější, vše neguje), je vztahovačný, mívá pocity méněcennosti, které kompenzuje začleněním
se do nějaké party (často směřující k agresi - posílení sebedůvěry), jeho chování je impulzivní a nepředvídatelné. Jde o tzv.
období "vulkanismu" ("hormonální bouře") a období vzdoru (odpor k autoritě).
Koncem období dochází k následujícím kognitivním vývojovým procesům:
- abstraktní přemýšlení - přemýšlí kým je (sebekriticky) a kým by chtěl být - je tak často v denním snění (představy všemocnosti a erotična)
- vědecké myšlení - uvažuje nejen o skutečnosti, ale o svých úsudcích, zvládá formální obecné operace (např. (a+b)^2 = a^2 + 2ab + b^2)
- pocit výjimečnosti - jeho myšlenky jsou jediné správné, jsou jedinečné, potřeba je komunikovat (dlouhé diskuze), demonstrovat
- přebírání skupinové identity - skupina poskytuje oporu, sdílí zájmy a starosti, klade důraz na konformitu (styl řeči, oblékání, chování), má větší význam než rodiče (domov)
- první zamilovanost - navazování prvních kontaktů, nesmělé pohledy, psaníčka, "tajné" schůzky
Adolescence
Do období adolescence můžeme zařadit osoby ve věku 16 - 20 let, tedy věk, kdy mladý člověk chce vypadat a žít jako dospělý, ale chybí mu k tomu důležité vnitřní předpoklady - zkušenost a odpovědnost. Charakteristické pro toto období je:
- fyzické vyzrání - je ukončen proces růstu, stejně tak se ustálila i váha
- proces osamostatňování se - spojen s touhou stát se dospělým, rodiče ztrácejí svoji nadřazenou pozici nad svým "dítětem"
- pocity nejistoty - obavy z budoucnosti, co budu dělat po škole (práce, vysoká škola), kde budu bydlet,..
- proces hledání vlastního místa ve světě, urovnávání si vlastních hodnot, postojů a cílů. Vlastní sebepojetí získá převzetím nějakého vzorce (pokračuje v rodinném podnikání), antiidentifikací (dělá opak toho, co je od něj očekáváno), vytvořením vlastní identity (studuje herectví, loví zvířata v divočině) nebo se projeví tzv. adolescentní moratorium (odkládá rozhodnutí a odjede jako au pair do USA)
- "hlubší" socializace - probíhá přeskupení nebo budování nových přátelských skupin (přechod na SŠ, později na VŠ nebo do práce), přičemž jsou kladeny větší nároky na hloubku vztahu (porozumění, společné cíle)
- podceňování a přeceňování sebe sama - výkyvy ve výkonu a v kázni ve škole nebo v práci, potřeba "velkých výkonů" - prokazování odvahy, fyzické kondice
- role rovnocenného oponenta - v diskuzích s dospělými již disponují bystrým úsudkem, nejsou zatíženi předsudky, ale mají málo zkušeností
- péče o zevnějšek - fyzická krása je důležitou součástí sebepojetí, je úzce spjata se psychosociální sexuální potřebou
- sexuální aktivita a partnerský život - sex není jen tělesnou a "prestižní" záležitostí, vzniká potřeba se k někomu citově vázat, partner je idealizován a zcela nárokován
